středa 27. dubna 2016

Pohled do budocnosti

Pěkné středeční odpoledne.

Ze všeho nejdříve bych se chtěla veřejně omluvit za moji neaktivitu posledních dní, zapříčiněnou zejména školou a tak trochu i moji náladou. 
Poslední dobou nemám absolutně na nic chuť a nejradši bych se zahrabala 100 metrů pod zem, určitě tyhle stavy známe všichni.

Ve svém životě máme různá úskalí a situace kdy nevíme pro co se rozhodnout. Kolem každého z nás projde štěstí, jenom je potřeba ho chytit ve správnou chvíli.



Dneska půjde o povídací článek (což u mě moc nebývá zvykem) na téma BUDOUCNOST.
Posledních pár dní jsem na internetu přečetla několik článků o tom co po střední, kam dál atd.. U nás ve škole se toho najednou začalo hemžit letáky s nabídkami na vysoké školy a nějak mě to chytlo tak se ráda podělím jak to celé vidím se mnou samotou.



Spousta lidí kolem mě je nebo bylo na vysoké škole, tím pádem mi přijde jako by to byl poslední dobou velký trend jít na vejšku. 
Když se řekne Vysoká škola, ihned se mi vybaví učení, přednášky, všechny povinnosti s tím spojené a hlavně chytří lidé alias šprti. 
Vím že na vysokou se dnes dostane i ten flákač jako jsem já ale potom udržet se na škole si myslím může být problém.



Ač si možná budete říkat že jsem blbá, proč to nezkusím, určitě se mi to bude v životě hodit ale já si říkám proč bych měla dělat něco co nechci. 

Sama vím že se svým přístupem k učení by pro mě zdolání Vysoké byla veliká přítěž a hlavně nevím zda-li bych ji dodělala a v podstatě ani nemám být v plánu někým vysoce postaveným.



 Další věcí proč nechci jít na vysokou jsou finance. Ne že by nebyli (ono to vždycky nějak jde) ale už do mě rodiče nacpali dost peněz a tím pádem by to byla pro ně přítěž.



Poslední věcí kterou bych chtěla napsat jsou vystudovaní vysokoškoláci, že ne vždy všichni skončí na dobrém místě. Ze své vlastní zkušenosti jich znám pár, kteří nakonec skončili u manuální práce na pozici kde není potřeba ani střední škola. 

Kolikrát to není o vzdělání ale o tom kde máš jaké známé a na jaké lidi v životě narazíš.

Co bych tedy vlastně chtěla dělat???

Moje plány vedou směr za hranice.

Po škole si chci přes agenturu najít nějakou práci, asi to vidím na Španělsko ale rozhodně se nebráním jiné zemi.
Španělsko proto že mě tato země uchvátila, celkem to zde znám, jazyk z části také ovládám a chtěla bych zde žít, alespoň chvíli.



Myslím si že ač bych se tam měla jakkoliv, hlavně že to zkusím, vrátit se mohu kdykoliv.

Hlavně bych chtěla říct že bychom se měli každý rozhodovat ze své hlavy i srdce a neposlouchat okolí.



6 komentářů:

  1. Mám stejný názor. V dnešní době už škola pomalu roli nehraje, všechno se dá najít na internetu a tak. Španělsko je pěkná země, fandím ti. Mě osobně se znelíbila od té doby, co chodím na střední. Špatná učitelka, špatně učí.

    OdpovědětVymazat
  2. U mě bylo celkem jasné celý život, že půjdu na vysokou a ani mě nenapadlo uvažovat nad něčím jiným. Občas mi to učení leze na nervy, ale na druhou stranu jsem ráda, že ještě nemusím do práce :D A vzhledem ke svému oboru myslím, že jednou tu práci snad seženu. Ale mám kolem sebe dost lidí s učňákem a vede se jim dobře a jeden kamarád nedodělal ani ten učňák a vydělává víc, jak nejspíš bude většina z nás. Sice dělá ve Švýcarsku, ale i tak domů doveze dost peněz a ani tam si nežije špatně :) Nikoho jen s gymplem neznám a se střední jen jednu zdravotní sestru, takže tady v tom ohledu nevím, ale skoro to vypadá, že učňák je hodně dobré řešení.

    OdpovědětVymazat
  3. Být tebou se vysoké ještě nevzdávám. U nás jsou státní a na ubytování si můžeš vydělat brigádami, protože rozvrh je úplně jiný, než na střední a stavíš si ho sama. Španělsko je hezká vize, ale měla bys vědět něco o tamní finanční krizi, sami španělé s vysokou školou mají problém sehnat práci, co teprve "guiris", kteří přijdou a myslí si, že jim Španělsko padne k nohám... Držím palce, ať se rozhodneš dobře. Vysokou mám za sebou, byla to spousta učení a hrozných nervů, ale neměnila nich. Díky Erasmu jsem studovala v Barceloně a pracovala v Londýně, to bych bez vysoké měla tak jednoduše zprostředkované jen těžko. V zahraničí je oblíbená věc tzv. gap year, rok mezi střední a vysokou, který si lidé berou na práci a cestování, objedou svět, poznají, jaké to je být dospělák, naberou zkušenosti a vyblbnou se před vysokou. Kdyby to šlo, jsem studentem navždy, protože shánění práce, obcházení pracáku a pojišťovny kvůli pojištění (které si budeš muset při výjezdu do Španělska platit i tady, pokud tam nebudeš víc, jak 6 měsíců) jsou daleko větší nervy, než zlatá vysoká :D

    OdpovědětVymazat
  4. Zase kvůli financím bych to neodkládala, při vysoké se dá i pracovat, ale jaký mám názor na vysokou víš už z mého článku :)
    Veronicas.life8

    OdpovědětVymazat
  5. Držím palce ať se rozhodneš jakkoliv. Já byla po střední přijata na VOŠ, šla jsem přes prázdniny do práce si něco málo vydělat a už jsem v práci zůstala a na školu se vykašlala. Souhlasím s tebou, že škola už není pomalu potřeba, když máš dobré kontakty. Hlavně si nenech do ničeho kecat a užívej si život podle toho, jak sama chceš. :-)
    welcometomyworld

    OdpovědětVymazat
  6. Krásný článek a chápu tě. Já jsem byla nejdřív na vysoké, pak jsem to vzdala a šla na VOŠ a tam je ještě přísnější režim než na té vysoké co jsem měla. V každém případě pokud nebudeš studovat nějakou lehčí výšku, je třeba počítat s tím že sice budeš mít volné dny, ale ty strávíš fakt učením. Někteří sice říkají že si rozvrh můžou stavět sami a stačí se učit před zkouškama, ale já neznám ze svého okolí nikoho, kdo by to tak měl. Realita je přesně opačná - ve škole jsme všichni většinou od osmi do pěti nebo šesti do večera. Stavět si něco sama, na to můžeš zrovna zapomenout a píšou se i průběžné testy, nebo ostatní dělají třeba průběžné projekty a různé práce za body a nad tím strávíš i několik nocí. Jsem teda na škole a těším se, až to dokončím a půjdu pracovat. Sice mi to studování jde docela samo, ale prostě ten systém je celkově hrozná buzerace a všichni v mém okolí co studují různé vysoké se těší až to dokončí a půjdou do práce. Všude se mluvilo o bezva studentském životě, ale já a ani nikdo z mých známých jsme ho nezažili. Ve výsledku si připadáme uplně obelhaní všichni. Jak já na zdravotním laborantovi, tak kamarádka na ekonomce (je na jedné z těch náročnějších), i přítel na informatice, i kamarádka na speciální psychologii (ta má sice školu dva dny v týdnu jen na dvě hodiny, ale zbytek času zase mají povinné praxe kdy musí být celý den non stop s dětmi s ADHD). A výsledek? Ve většině případů tě na té vysoké stejně nic moc nenaučí (pokud nejde o zdravotní obory) a všechno tě naučí až v tom zaměstnání. Všichni jsme se shodli na tom, že když máme brigádu nebo povinné praxe, tak je nám všem mnohem líp... Takže tě ve tvém rozhodnutí podporuju, dneska se po všech chce vysoká a je to stejně uplně k prdu. Jen naprostý pitomec by člověka posuzoval podle titulu a pokud to někdo v budoucnu udělá, tak aspoň víš že ti ten člověk nestojí za to, aby jsi s ním ztrácela čas :).

    OdpovědětVymazat