středa 20. září 2017

Poslední poohlédnutí za létem 2017

Už máme skoro konec září, uteklo to hrozně rychle a já bych se ještě a zároveň naposledy chtěla poohlédnout za létem a co se v něm událo.

Zkrátka, vzpomínky se mi už trošku vytrácí ale budu se snažit celé léto shrnou do jednoho stručnějšího článku.

Ještě před prázdninami mě polil pocit že, letos to bude v létě pěkná bída, jelikož už chodím do práce ale opak je pravdou.

Sportování mi moc nešlo, nějak jsem se k němu nedokopala ale jediné na co mi zbyl čas a nálada bylo kolo. Vždy jsem vzala kolo a jela pryč, nacházela nové cesty, zkratky a cyklistika je jediná aktivita která mě baví a vydržím u ní.


Jedním z výletů je cesta na Zaječí skok. Ač toto místo dobře znám, tak cestu na kole sem málokdo zná.


Vyhlídka je odsud pěkná a vydržela bych tu hodiny.




Letošní léto jsem si užila o dost více než ty předešlé. Neslo se především ve znamení cyklistiky, koupání v rybníku a objevování nových tras.


Tohle kolo se mnou drží něco málo přes 10 let...




Abych nezapomněla, na začátku prázdnin jsem se s bráchou vydala na víkend do Prahy. Na památky ale taky trochu na nákupy. Mým cílem byli především farmářské trhy na Náplavce a určitě bych na ně zašla zase někdy znova.


Praha byla skvělá a zase mi do života přišli noví lidé se kterými jsem se seznámila.


Prázdninová Praha je doslova nacpaná turisty..


Prázdniny a celkově léto byli pro mě pozitivními měsíci a celkově mi přijde, že už se mi dlouho nestalo něco špatného a tak nějak mi zatím všechno vychází, jsem spokojená a mám mnoho energie dělat věci s radostí a elánem.

Červenec utekl velmi rychle, jak lusknutí prstem a přišel srpen.

Začátkem srpna u nás byla pouť ale nějak mě minula a přišla mi letos opravdu ubohá včetně otrávených lidí..
V dětství jsem poutě prožívala ale teď už mě moc neberou a jediné na co se těším je jídlo a sladkosti, které bych neměla ale když je ta pouť, však to známe :-)


O prázdninách mě chytlo vaření, což je u mě velkým překvapením neboť mě tahle aktivita dříve vůbec nic neříkala..

Menší náhled na moje nejčastější pokrmy během prázdnin neboli červená čočka na deset způsobů 😆
Moje vaření není žádné mistrovské dílo. Víceméně je veškerá zelenina ze zahrádky, vajíčka jsou taky domácí a jsou to takové splácaniny ale mě tohle chutná a máte to za chvíli hotové.


**Musím upozornit na toto sushi z Kauflandu. Pěkně ošizené a dokonce mi po něm nebylo zrovna dobře, takže určitě zvažte nákup této potraviny. Namísto sojové omáčky daly obyčejné magi, no fuj.**


V na přelomu srpna se na mě usmálo štěstí v giveway, kde jsem získala sojové vosky od značky Jemno. Na jejich recenzi se můžete mrknout sem: jemno vosky


Nákupy kosmetiky u mě rapidně zeslabily a upřímně už mě to ani tolik nebaví. Snažím se kupovat méně produktů, hlavně ty které potřebuji a nekupovat zbytečnosti. V tom mi pomáhá i větší zájem o přírodní kosmetiku..



V půlce srpna jsem překonala sama sebe a dokázala se sbalit na týdenní cestu pouze do batohu.


Jako každé léto u mě boduje Španělsko a tentokrát to byla Ibiza, která byla jednoznačně skvělá.


Pokud nevyhledáváte památky ale milujete moře, plavbu lodí a vodní zážitky, Ibiza tento účel naprosto splňuje.



Léto 2017 bylo pro mě jednoznačně nejlepší a přijde mi tak každý další rok čím dál lepší a lepší.


Koncem léta, jednoho krásného letního večera nám nad domem přelítl horkovzdušný balon... A pohoda to vážně byla.


Nastává nám období bund, mikin a dešti vzdorných bot, to já vážně nemám ráda a tak doufám v ty krásné sluneční podzimní víkendy, kdy se bude dát ještě něco skvělého podniknout.

pátek 15. září 2017

Bohempia, nechme přírodu více dýchat


Dnes pravý den na to abych vám představila něco nového co jsem před pár měsíci objevila.
Docela se zajímám o ekologičtější způsob života a o tom jak je naše konzumní společnost čím dál náročnější ne třeba spekulovat.
Je mi jasné že na stoprocent ekologicky rozhodně nežiji ale snažím se abych po sobě zanechávala co nejméně odpadu.

Koncem prázdnin přemýšlím nad tím jaké oblečení budu nosit nadcházející sezonu na podzim a zjišťuji že si budu muset koupit boty, zkrátka nějaké tenisky vhodné na takovéto každodenní chození. Takové boty by měly být kvalitní a pohodlné. 

Jedná se o konopné boty, vyrobené v ČR. Vyrábí je firma BOHEMPIA, filosofie firmy a hlavně samotná obuv se mi velmi líbí a od jejich objevení mám jasno.


K botám jsou dvoje tkaničky v modré a šedé.


Kvalita materiálu bude určitě dobrá a látka je silnější a tvrdší než bývá například u Converse.
Chodí se v nich pohodlně, nedřou a hodí se k většině oblečení.
Hmotnost bot je podle mě vyšší než u Converse a jim podobným. Přeci jenom "plast" (syntetická látka) na noze je lehčí. Nicméně při chůzi mě nijak neomezuje.


Mám v plánu si pořídit i další barevné provedení těchto bot.


Běžná cena tenisek je 1200 Kč ale já je koupila za 950 Kč (v akci)

Konopí je ze zemědělského hlediska velmi nenáročná plodina a dá se pěstovat způsobem bio velmi jednoduše. Bohužel u nás se konopí už nezpracovává nebo jen velmi málo. Zřejmě konopí zpracují v cizině na látku, kterou pošlou k nám.

Konopí z obecného hlediska je velmi odolný a antibakteriální materiál, v přírodě odbouratelný.



Firma BOHEMPIA nabízí také oblečení a kosmetiku z konopí. Co si budeme povídat, oblečení není zrovna moje gusto ale nevadí..
Sortiment kosmetiky je opravdu malý ale zaujal mě tuhý kopřivový šampon s konopným olejem od firmy Mýdlárna Šiva.

Zatím jsem se k němu nedostala ale jakmile budu mít odzkoušeno, určitě napíši recenzi jaký je.


Složení jak můžete vidět na fotce je opravdu přírodní, takže máte jistotu, že si na vlasy neplácáte látky o kterých vůbec nic nevíte co jsou zač.


Kostka se zdá být dost velká a voní jako přírodní mýdla, prostě bylinky, tráva, něco takového.
Zabaleno v papírové krabičce, takže po vás nezbude ani žádný odpad


Hmotnost 130 g
Cena 175 Kč


Už jste o firmě BOHEMPIA slyšeli? 
Jaké bylo vaše léto?

neděle 10. září 2017

Co pro mě znamená čas


Někdy minulý týden mi přišel email s návrhem jestli se nechci připojit do soutěže s eshopem www.helveti.cz o hodinky se závěrečným pozváním na setkání všech účastněných, a to mě láká ze všeho nejvíce. Poznat někoho z blogerské sféry bych opravdu chtěla a teď bych měla příležitost.
Podmínka soutěže je napsat jakýkoliv článek na téma organizace času, úvahu, povídku, zkrátka cokoliv co se týká hodinek a času.
Článek jsem si napsala taky za účelem procvičit si trochu hlavu.


Hned mi hlavou projela věta, že hodinky jsem měla na ruce naposledy na základce.

Co pro koho znamená slovo čas je individuální záležitost.
Organizace času je pro mě důležitá a také v tom abych tam kam mám přijít, přišla včas. Nerada chodím kamkoliv pozdě, proto se vždy neustále koukám na telefon abych měla čas pod kontrolou. 

 Pro každého z nás však znamená určitou dobu, která je důležitá proto abychom tvořili, něco dělali a tudíž vytvářely svůj život, tak abychom byli spokojení.
Čas v našem životě můžeme převést na organizaci času, který si rozvrhujeme podle našich priorit, díky nimž pak vzniká celek toho jak vlastně žijeme.

Pro mě slovo čas, znamená celý můj život, za který chci stihnout hodně věcí. Čas pořád plyne dál a dál a je jen na nás jak moc ho využijeme, zda plnohodnotně nebo jej promrháme. Myslím že takovouhle věc můžeme usoudit až budeme na sklonku života, zda jsme využili všechen čas nebo ne.

V mé dočasné práci se setkávám neustále s mladými holkami, které dle mého absolutně nezvládly organizaci času a absolutně neřeší svoji budoucnost, vůbec je neštve že vylezli ze základky, nemají nic a čekají až jim něco spadne z nebe. Tohle je podle mě mrhání plnohodnotného času.

Nikdy jsem si cíle nepsala nikam na papír ale mám je u sebe v hlavě a jdu si za nimi. Ač nejdu přes mrtvoly, tak s poklidem se krůček po krůčku přibližuji k nim. Čas v tom hraje velkou roli a mém věku což je 22 let, můj budoucí život právě vytvářím a je jen na mě jak moc budu tempo stíhat, zdali nezpomalím a propásnu tak některé příležitosti.

Jsem člověk který nikdy nemá naplánované věci do minuty a přesnost v mém životě nehraje příliš velkou roli s čímž možná úzce souvisí i moje laxnost k povinnostem, tak jako to bylo ve škole. I když jsem maturitu a všechno co měla udělala, tak vím že kdybych byla přesnější a organizaci času plnila, možná by ze mě byl pilný student a dotáhla to někam dál. Svůj čas si dokážu zorganizovat perfektně ale pak už není ta vůle na to všechno dodržet.

Možná bych si přeci jen měla nasadit hodinky zase na ruku.


*předem se omlouvám za možné gramatické chyby v textu, čeština zkrátka nebyla moje silná stránka a tak mi občas něco unikne

Jen tak proklikávám stránkami s hodinkami a vybrala čtveřici těchto, které mě nejvíce oslovily. 



Vánoce máme skoro za dveřmi, takže doporučuji mrknout na webové stránky: www.helveti.cz, třeba vás něco zaujme a hned budete mít skvělý dárek třeba pro někoho blízkého.




pátek 8. září 2017

Outfit: Poslední sbohem létu

I když se blíží podzim a tenhle outfit se sem už tolik nehodí, já věřím že nás ještě čeká mnoho krásných slunečných dní. Dneska jsem se rozhodla napsat outfitový článek.

Módu rozhodně nemám tolik v merku jako jiné blogerky ale říkám si proč bych něco málo nezkusila. Většinou totiž nemám nikoho kdo by mě vyfotil nebo není dobrá příležitost a zkrátka když mám volno nemám náladu se do něčeho oblékat ani líčit a když už mám náladu tak je venku hnusné počasí.
Hlavně nemám zrcadlovku, takže fotky by stejně nebyli top kvalita.


Outfit bych zařadila do kategorie elegantního oblečení. Jedná se o kratší šaty se vzorem květin a ptáčků. Kupovala jsem je na jaře v brněnském Mohitu jako jedno z oblečení k maturitě.

Jo jo, Mohito se stává mým velmi oblíbeným obchodem. Líbí se mi styl oblečení, kvalita není nejhorší a ceny, no jak se to vezme ale není to tak hrozné.

Na maturitu se šaty hodily skvěle. Materiál a celková struktura šatů se jeví kvalitní, délka sukně tak akorát a výstřih je dobře vymyšlený tak že nic neodkrývá. Těmito šaty rozhodně nikoho nepodráždíte ač jsou krátkého střihu a působí lehce slavnostněji.

Určitě bych takovýto outfit využila jak sem řekla například k maturitě nebo i na svatbu ale rozhodně s jinou kabelkou.


No, přibrala jsem, pouť a Ibiza se na mě podepsala :-( ale jak už zase chodím do práce mám tak nějak stravovací režim více pod kontrolou, tak doufám že to půjde dolu.


V oblékání nejsem žádný guru a spousta trendů mě absolutně nic neříká, jako třeba boyfriend jeans i když je všichni zbožňují.


Barva v mém šatníku převažuje nejvíce tmavě modrá naopak ve žluté nemám ani jednu věc a oranžovou nesnáším.


Já myslím že vzor takovýchto alá usušených květin se hodí i na konec léta.


Šaty - Mohito
Obuv - CCC
Kabelka - Mango




Děkuji za shlédnutí celého článku a doufám že se vám tento oddychový článek alespoň trochu líbil.
A co vy, chodíte ještě do školy nebo do práce?

neděle 3. září 2017

Nákupy z dovolené

A je tu zase září a já si říkám ještě že nemusím jít do školy. Co se měsíc přehodil, zdá se mi jakoby léto definitivně skončilo a opět tu máme upršené dny, spoustu povinností a odpočítávání dnů do Vánoc.

Já se ještě na chvíli vrátím do prázdnin a ukážu vám věci, které jsem si nakoupila na Ibize a během její cesty.
Jelikož jsem měla velkou zastávku v belgickém Charleroi, pár věcí si nakoupila i tady, neboť na Ibize obchodů moc nenajdete a já věřím že se na Ibizu někdy vypravím znovu.

Nejdříve začnu od těch tvrdých věcí...


V Praze jsem se ještě zastavila v OD Kotva do obchodu Bioo za účelem koupě přírodního deodorantu. Už dříve mě zaujali deodoranty R.E. v dřevěných krabičkách a tak jsem jeden musela mít. Mohu vám říct že mě mile překvapil. Určitě chystám recenzi.

Vzala jsem i žvýkačky na cestu EAMA, taky nějaké přírodní. Chuť super ale vydrží tak na dvě žvýknutí. 



SDkartu jsem si nakonec koupila v Belgii protože v Praze už jsem ji nestihla koupit. 16GB mi bohatě stačí protože fotky z telefonu hned vytřídím a dávám si je na flashky.

Boho lak na nehty. Kosmetiku značky Boho můžete zakoupit na některých eshopech. V Belgii byl docela velký stojánek v drogerce a laky s dřevěným uzavíráním mě fakt oslovily. Barva je to tmavá bordó.

V belgické drogerce byl i stojánek Sleeku, tak jsem nemohla odolat a odnesla si další paletku, tentokrát odstíny Vintage Romance.




Tvářenka Sleek v odstínu Rose Gold je opravdu krásný odstín který mi přijde takový univerzální po celý rok.



Antistresovky jsou z jednoho knihkupectví v Charleroi. Marocký prodavač mi je prodal za 2 € se snídaní k tomu 😊. Kniha má pevné desky a uvnitř nespočet omalovánek, které do smrti nevybarvím.



Na Ibize jsem si pro sebe koupila jen tyto dvě věci.
Přírodní deodorant, 100% kamencová sůl (kamenec) značky Deliplus z Mercadony.


Bronzer taktéž značky Deliplus je opravdu veliký a do konce života ho nespotřebuji. Má krásný tón a je velmi jemně mletý, takže na pleti vypadá velmi dobře.




Poslední věcí z Ibizy mám brýle. Žádné jsem si tam totiž nevezla a minulý rok mi brýle spláchla vlna. Dali mi je černoši, takže cenu opravdu nevím.



Parfém byla priorita, kterou jsem si chtěla dovézt. Vždy mi pak vůně připomenou to ono léto se všemi vzpomínkami.. A taky si mohu odškrtnout další položku na mém wishlistu.

Paco Robanne Olympéa se mi líbí už dlouho, navíc v této nové verzi Intense je více vanilky. Vůně je teplá, nasládlá a lehounce kořeněná. Vždycky si oblíbím jednu vůni a tu chci.

Calvin Klein Summer One je unisexová hodně letní, svěží vůně. Vůni jsem koupila na letišti v Dusseldorfu, kdy mi zbyly poslední eura a chtěla jsem je nějak utratit. Ve slevách měli mnoho parfémů a mě zaujal tenhle CK.

Na konec tu mám pár kousků oblečení. Něco je z Charleroi a něco je nakoupeno v den návratu v Praze.



První bordó kalhoty jsem kupovala v Primarku v Charleroi. Nejsou tak elastické jak se zdají a ve předu jsou s imitací kapes. Ani jsem si je nezkoušela ale jsou mi.

Khaki highwaist kalhoty jsou taky z Charleroi z Bershky a ani ty jsem si nezkoušela a nakonec mi sednou přesně.

Oblečení si málokdy zkouším, mám v tom celkem odhad co mi bude a co ne. Zatím jsem se sekla jen jednou u halenky.

Silnější legíny už jsem kupovala v Praze v Gatu na Václaváku. Libí se mi vzor.



Spolu s kalhotami jsem si z Primarku odnesla i tyto nízké ponožky do balerín. Já si na Ibizu nevzala ani jedny ponožky 😊 úplně jsem je zapomněla doma.




Z Ibizy mi zbylo dost peněz a tak mě napadlo co kdybych si koupila novou bundu na podzim, no a v Praze v Mohitu mě okouzlil tento kabát. Levný zrovna nebyl ale sedí mi skvěle, tak jsem se do něj na první pohled zamilovala a musel být můj.
Koupila jsem si ho proto, protože vím, že u nás v Jihlavě bych si nic nekoupila neboť výběr oblečení je u nás nulový.


Není toho moc ale zážitky jsou důležitější než hmotné věci.
Navíc já věřím, že se do Španělska zase brzy zanedlouho vydám.


středa 30. srpna 2017

Ibiza není jenom jedna velká párty

Vítej v realitě, říkám si...

Stalo se tak předminulý pátek, kdy jsem brzy ráno odletěla na Ibizu s přestupem v Charleroi, to je v Belgii, kdybyste nevěděli.
Celý výlet byl naprosto báječný a už na letišti začalo být vše záživné.

Tohle je pěkně hnusná ledová káva z Costa Coffe


Už na letišti v Praze jsem se seznámila s párem ve středním věku, kteří byli ze Sýrie ale několik let už žili v Německu, tak si s nimi popovídala o politické situaci, o tom jak vidí Německo a tak nějak mi čekání na letišti hrozně uteklo.

Letiště miluji a vždy se sem hrozně těším protože zde to všechno vždycky začíná.
Můj odlet začínal v Praze.



Letěla jsem na Ibizu, kde na mě čekal můj dlouholetý přítel/kamarád, který zde tohle léto pracoval. Na Ibize jsem pobývala celkem 7 dní, takže to byla moje nejkratší dovolená vůbec ale stálo to za to a byla to jedna z nejlepších dovolených vůbec.



Cesta byla se 7 hodinovým přestupem v Charleroi, což zní děsivě ale já jsem ráda že to tak bylo, neboť se tak člověk podívá i jinam. Vzhledem k délce přestupu jsem byla pevně rozhodnuta jet do centra města Charleroi a podívat se jak to tam vypadá a zabít tím čas. 
Město Charleroi není město které by chtěl každý navštívit. Obrovská uhelná továrna na okraji města opravdu nedělá pěkný dojem a tak nějak mi to město připomínalo náš Děčín a další těžbou poznamenaná města.



Nasedla jsem na MHD a za 30 minut dojela na hlavní nádraží. Prošla si centrum města, ulice a přišlo mi jakoby v tom městě umřelo všechno živé, prostě mrtvo. Počasí v Belgii bylo ten den podzimní, nakonec začalo pršet a já se utíkala honem schovat do některého z obchodů. Zapadla jsem do jednoho knihkupectví s tím že si zde třeba konečně koupím antistresové omalovánky. Byl zde jenom prodavač a tak jsem si s ním začala povídat. Byl to Maročan ale přišel mi fajn, nabídl mi kávu a croissant. Ve výsledku jsem zde strávila skoro hodinu a půl. 

Měla jsem antistresovky, které mi Maročan prodal jen za 2 €, snídani k tomu 😁 a ještě jsem nějaký čas zabila fajn komunikací v anglickém jazyce.

Tohle jsou na cestách vždycky pro mě velké přínosy neboť procvičit angličtinu potřebuji jako sůl a jakoukoliv konverzaci s někým ráda přivítám.


Moje poslední návštěva patřila obchodnímu centru jak jinak RiveGauché. Velmi malé nákupní centrum ale byl zde dobrý výběr obchodů a taky se tu nacházel Primark :-) 

Velké nákupy nepřipadali v úvahu ale něco málo si odtud přeci jenom odnesla. Při brouzdání obchody čas utekl tak rychle, že bylo tak akorát abych se uchýlila směr letiště. V supermarketu si koupila lehký oběd, který jsem si snědla pak na letišti. 

Salát s uzeným lososem a dresingem/kozí sýr (byl fantastický)


Kolem 16. hodiny odpoledne jsem konečně odletěla směr Ibiza a v 19 hodin letadlo přistálo.
Po výstupu z letadla ven člověk pocítil opravdu velký teplotní šok, fakt šílené. Všichni co letěli se mnou z Belgie byli navlečení v mikinách, někdo i v bundách.


Na Ibize se hůře shání ubytování formou airbnb apod. takže nezbývalo než rezervovat hotel. Cenově nebyl příliš drahý a součástí byla snídaně.

Hotel se nacházel stranou od rušných ulic ale zároveň byl 5 minut od autobusáku, 5 minut chůze od pláže a asi tak 10 minut do Lidlu a Mercadony. Pokoj měl balkon, vlastní koupelnu, televizi a všude bylo čisto včetně milého personálu. Součástí hotelu byl i bazén s barem kde hrála celý den hudba. Pouze mě štvala wifi, která nebyla v ceně.



Výhled z balkonu 





Hned druhý den se nám stalo něco dost neuvěřitelného. 

Po cestě do hotelu se na silnici válela obálka Western Union, já bych si jí skoro ani nevšimla ale přítel ji vzal a koukl dovnitř, on už totiž několikrát našel peníze. Uvnitř byli nějaké papíry a... peníze. Celkem 150 € což je asi 4000 na naše. Takže jsme za to celý týden měly jídlo a každý den koktejl na diskotékách. Mimo to jsme skoro denně našly někde 5 € jen tak ležet.

Když se řekne Ibiza, každý si vybaví velké party, kluby, hodně alkoholu a drog.

Já ač na divoké párty už nějakou dobu nechodím, tady jsem si to náležitě užila ale nepřehnala, pouze v trochu v sobotu.
Já jsem na Ibizu jela za účelem užít si pořádnou party a taky na krásné zátoky s průhledným mořem. Tohle všechno se mi splnilo. 



Na Ibize to jede ve velkém a většina turistů sem jezdí pouze za účelem velké party a je to znát všude, jak v ulicích, tak i na lidech. 
Jezdí sem především turisté z Velké Británie a celkově ze skandinávských zemí a ti rozhodně nehledí na peníze.



Ibiza rozhodně není pro ty kteří chtějí trávit dovolenou pouze v klidovém režimu. Ibiza je jako destinace dost finančně náročná, takže to zde opravdu není déle jak na týden. Lidi se zde ožerou, potom je vzápětí někdo lehce okrade a můžou jet domu. Je vidět jak si spousta lidí nehlídá svoje věci a nechá telefon ležet vedle sebe a věnuje se jiným věcem, do toho ještě alkohol s drogami, tak se pak není čemu divit.

Nebo jsem byla svědkem toho kdy si to někdo rozdával na pláži, když v tom šel kolem nějaký člověk a sebral jim věci.

Ibiza nabízí mnohem víc než jen party.

Já myslím že když se člověk opije a vnímá svět kolem sebe, tak je to v pohodě ale tady spousta lidí nezná své meze.

Pláží a zátok je na Ibize mraky, takže mým cílem bylo některé navštívit. Co je na Ibize levné je doprava jak autobusem, tak lodí. Jedna cesta vyjde 4 € a méně, na Formenteru více. Loď vás do všech zátok vyveze a zase zpátky v určitou hodinu odveze. 

Lodě zde fungují jako hromadná doprava, navíc máte krásný výlet co stojí za to.

První pláž nesla jméno Cala Comte

 Na pláž je dobré si s sebou vzít pití a doma se najít, neboť zdejší plážové bary nejsou zrovna levné a v určitou hodinu mají zavřeno.
Veškeré zátoky a nejkrásnější pláže se nachází mimo civilizaci a nejsou zde žádné obchody.
I přes mnoho lidí zde bylo dostatek míst kde si rozprostřít deku.


Dečka z Aliexpressu posloužila skvěle.





Pláž v San Antoniu byla na některých místech nic moc, tahle pláž se nachází v blízkosti diskoték a přístavu ale voda není špinavá, záleží na místě.


Plavky se osvědčily jako velmi kvalitní a myslím si že vypadali dobře.


Velké parkoviště lodí...


Předposlední den jsme se rozhodli vyjet na další krásnou zátoku Cala Bassa, tentokrát lodí. Pro mě to bylo takhle lodí poprvé. Byl to skvělí výlet a foťák nestačil snímat.


Ti nejbohatší zde mají své soukromé jachty, kdoví čí jsou tyto.





Docela rozdíl oproti těm jachtám vzadu, my takoví chudáci oproti nim :-)


Cala Bassa



Já bych neskočila ani náhodou


Dala jsem si po milion letech pivo.






Pobyt na pláži člověka vyčerpá, nezbývalo nic jiného než se jít najíst a na chvíli usnout. 
Jídlo tady bylo skvělé ale stravovala jsem se spíš lowcost a jak tak koukám úplně jsem zapomněla jídlo vyfotit.

Celé dny jsem trávila na plážích nebo u bazénu, takže nebylo ani kdy vyfotit všechny mé outfity.

Šaty z Aliexpressu


Pobyt zde byl tak krátký, na to nejsem vůbec zvyklá ale naprosto úžasný
Ibiza byla pro mě jednoznačně skvělá a určitě bych se sem někdy zase ráda podívala. 




Cesta zpět domů do ČR byla pohodová s 2 hodinovým přestupem v Dusseldorfu. Jelikož mi stále zbylo dost peněz a potřebovala jsem je nějak utratit, mé chuťové buňky zajásali nad stánečkem s jídlem. Jak jinak..



Jak jistě víte, moje zavazadlo byl jeden batoh 22l a malá kabelka. Kdyby jste se chtěl někdo z vás inspirovat, odkaz máte zde: jak-se-sbalit-do-prirucniho-zavazadla



Jak obstálo moje lowcost zavazadlo? 

Velmi skvěle. Nic mi nechybělo ani nepřebývalo. Batoh byl skvělý v tom že ho hodím na záda a mohu kamkoliv jít a nemusím se tahat ničím těžkým.
Nemusela jsem se na letišti odbavovat. Odbavila jsem se online a palubní vstupenku měla v telefonu, další věc kterou mohu jen doporučit.
Cestou nazpět byl můj batoh totálně nacpaný špinavými hadry ale mimo jiné taky nákupy.


Příště se těšte na nákupy.

Disqus Shortname

Comments system