pátek 26. března 2021

Rivington Peak, Lancashire, není jenom hora s výhledem

 Konečně mohu začít psát o zážitcích z cest. Čechů a Slováků je ve Velké Británii opravdu hodně a tak třeba můj blog někomu zde poslouží jako inspirace kam se vydat.

Ač je cestování do jiné země momentálně nemožné, tak přeci jenom si mohu říct že tady v Británii je krásných míst spousty a nač bych někam jezdila, když zde jsem skoro nikde pořádně nebyla. Zima byla dlouhá a já jsem see nemohla dočkat až vyrazím pořádně ven do přírody, kdy půjdu 20 kilometrů pěšky přes hory, až uvidím ty vodopády a že jich tu je a krajinky jak z Harryho Pottera a domečky jak ze středověkého filmu.

Konečně nastalo jaro s ním i lepší počasí s čímž přícházejí výlety. No konečně! Nedávno bylo zrovna krásně a já si říkala, že bychom s přítelem mohli někam vyrazit do přírody. Nevěděla jsem kam, pořád jsem hledala na mapách, kde to bude stát za to a něco do 40mil, tak abychom strávili více času v přírodě než v autě. 

Rivington Pike se nachází v na hranici Grat Manchasteru a Lancashiru, který také spravuje toto místo. Přesněji se nachází mezi městy Wigan a Bolton, takže ideální pro ty co bydlí v Manchastru a okolí. Z Liverpoolu je to cca 30 mil a z Manchasteru cca 20 mil. Ideální jednodenní delší procházka.

Ukázala jsem na mapě, kde byla nějaká zřícenina u jezera, zadala do GPS a jeli do neznáma. Lockdown nelockdown. Počasí nám přálo, takže byla by škoda sedět doma na zadku. Cesta autem tam byla naprosto skvělá s minimem provozu, neboť jsme jeli v sobotu ráno. Jak jsme se blížili k místu, nedaleko se tyčil vysoký kopec a hned mi bylo jasné, že si ho pujdeme vyšlápnout. navíc se mnou jel Raymond, neboli můj přítel. 

Můj přítel je kapitola sám o sobě. Afričan, pro kterého chodit celý den po kopcích a po horách je veliká zátěž, nedej bože aby zmoknul a představa špinavých botiček od bláta pro něj znamená zkázu. Nikdo ho k tomu nevedl a nikdy žádný trek v přírodě nešel a já ho to chci naučit. Po tomhle výletu mi dokonce řekl, že by chtěl někdy zkusit stanovat, i když je mi jasné jak by to dopadlo.


Auto jsem zaparkovala na jednom divokém parkovišti. Musím pochválit zde v Anglii, jak se téměř vždy dá zaparkovat bez poplatku. Ano, parkoviště zde najdete placené ale bez větších obtíží je opodál vždy ulička, či prostranství kde se auto dá bezproblému zaparkovat. Taky za záchody v Anglii skoro nikde neplatíte. 

Příroda zde byla naprosto krásná, prostě úchvatná a fotogenická. Všude samé pěší stezky vedoucí přes ohrady s pasoucími se ovečkami. Jakékoliv zvíře, které potkám v přírodě mě naprosto uspokojí. Po 100 metrech od auta jsem hned prošla blátem a moje Airmaxy vypadali dost tragicky. Teď už mám konečně pořízené trekovky. 

Zřícenina hradu z 13.století a jezero, k nim vedl lesík kde kmeny stromů byli porostlé břečťanem, což vypadá hodně zajímavě až strašidelně. My se vydali dál loukami a lesíkem směrem nahoru.



Co bylo cestou nahoru mě naprosto uchvátilo, tolik vodopádů a můstků nad kterými jsem jen ochala a mohu jen potvrdit, že ve skutečnosti je to daleko lepší zážitek než na fotkách. Miluji vodu, asi protože jsem ryba a dokázala bych poblíž vody trávit hodiny, voda mě prostě uklidňuje a dává mi energii. Jinak cestou nahoru se pořádně člověk zapotí a absence gymu je opravdu znát. 


Britská příroda se mi moc líbí, lesíky bývají hodně smíšené a ve větší míře z listnatých stromů, záleží také na lokalitě. Příroda zde je hodně zelená, půda tmavá a velmi úrodná. Z divokých zvířat v přírodě běžně můžete narazit na bažanty, veverky, sovy, králíky a celkově velké spektrum ptactva. Někde jeleny, daňky ale tato zvířata volně uvidíte pravděpodobněji v rezervaci jako Lake District apod.a to zejména brzy ráno nebo později večer.  


 Britský venkov je nádherný a pokud jste milovníci přírody, vyhněte se Londýnu a raději se vydejte prozkoumat jiné části Velké Británie.



Cesta Na Rivington Peak byla do kopce místy blátivá, místy po upravených cestičkách, nicméně vhodnou obuv nepodceňujte. V teniskách to dáte ale pravděpodobně někde hodíte hubu na blátě a to nechcete. Nicméně výhledy byli perfektní, čerstvý jarní vzduch, paprsky slunce a krása v očích.




Existují historické doklady o tom, že tato hora a přehrada zde jsou již z doby prehystorické a stavba na kopci kdysi sloužila také jako lovecký zámeček v roce 1733. O Velikonocích se zde každoročně konala akce nicméně věřím že i letos bude na místě hodně lidí.


 Ano i přes lockdown spousta lidí jezdí do přírody. My jsme náš výlet začínali vcelku brzy ráno kolem 9té hodiny, kdy zde opravdu bylo minimum lidí. Ovšem při návratu kolem třetí odpoledne k parkovišti jsem se nestačila divit kolik aut bylo naparkováno podél silnic a opravdu pochybuji o tom že všichni byli místní. K situaci a restrikcím se vyjadřovat nehodlám a už vůbec se o tom hádat. Jedno jsem si uvědomila a mnohokrát se mi potvrdilo, že každý vnímáme realitu podle sebe. To co je pro někoho pohroma, pro někoho jiného daná situace vůbec neexistuje. 

Po výšlapu na Rivington jsem zjistila, že tady cesta nekončí a člověk tak může pokračovat dál na Winter Hill, dále přes kopec a dostanete se až na Dean Mills Reservoir, kde se nachází menší jezero uprostřed kopců. Takže věřím, že brzy ráno lze pozorovat různorodé vodní ptactvo a hlavně východ slunce. Nedá mi to a určitě se sem zase znovu vydám abych prozkoumala větší část této lokality.








3 komentáře:

  1. Tak to je nádhera. :) Já jsem byla bydlela před 2 roky v Anglii v Nottinghamu nějakých 5 let a bylo to tam skvělé. :)
    Vítejte u Mišky

    OdpovědětVymazat
  2. Nádhera, hned bych se tam ráda podívala. V Anglii jsem bohužel nikdy nebyla

    OdpovědětVymazat
  3. Když si představím dle popisu tvého přítele jak leze někam do kopce, tak si úplně vzpomínám na sebe a kámošky vloni v Rakousku, kdy byl s námi jeden hodně temperamentní kluk, který třikrát vyběhl horu a vrátil se za námi aby nás popohnal. My byly asi v půlce cesty :D Jinak užívej, také bych se tam chtěla někdy podívat, celkově do té země.

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat