úterý 1. ledna 2019

Jaký byl rok 2018

Není to tak dávno, co jsem tady na blog psala poslední článek v roce 2017. Na rok 2018 jsem se opravdu těšila a věděla, že se v tomto roce bude odehrávat mnoho změn a v tuto dobu minulého roku vůbec nevěděla jestli tady letos tento článek vůbec budu psát.
Pamatuji si jak jsem si ještě dělala wishlist na rok 2018...
Pamatuji si jak jsem byla na začátku roku plná očekávání ale zároveň nevěděla, kam mě osud zavane, Co se zase stane...
Jaké dobrodružství opět zažiji...
Rok utekl a já jsem opět ve tady svém pokojíčku a přemýšlím nad vším co se za rok odehrálo..
A že se toho odehrálo...

Začátek roku 2018 nebyl až tak významný a jako každý rok mě tohle období baví nejméně ze všech a ubírá mi vždycky sil. Neodehrálo se v něm něco, co by v mém životě zanechalo velkou stopu. Asi jenom to, že jsem v březnu ukončila pracovní úvazek, kde jsem byla necelý rok, čehož rozhodně nelituji a měl tento čin svá opodstatnění.
Od nového roku pokračovali další nekonečné návštěvy u zubařky a díky Bohu, že už je po všem.
Blogování z mé strany bylo daleko nižší než předešlé roky, což způsobil můj dlouhodobý pobyt mimo domov a navíc bez notebooku. Snad jen to, že jsem se s blogem pustila i do nějaké té spolupráce, jako například Juvelora, Manzara či kosmetická značka Pierre Renné, díky kterým se ke mě vždy dostanou zajímavé produkty na zrecenzování.

Koncem března jsem skončila v práci a asi za 4 dny jsem už život v ČR téměř všechen zabalila a sebrala svojí 40 litrovou krosnu a odletěla do Madridu, s tím že se na dlouhou dobu domu nevrátím😁a splním si tak svůj největší sen. U mě totiž člověk nikdy neví, kde budu zítra.

***Miluji sbalit se ze dne na den, nikomu nic neříkat a jet někam do pryč, ten pocit nekonečné svobody, bezstarostnosti a toho, že ti nic a nikdo nestojí v cestách a ty můžeš cokoliv na světě.***
Týden v Madridu byl víceméně pro mě jako odpočinek, zařízení některých věcí a hlavně setkání se s přáteli. Pobyla zde asi 10 dní ale Madrid se mi pak zdál na mě příliš hektický, upršený a tak koupila letenky a odletěla na Ibizu, jak jen rychle šlo.

Na Ibizu jsem se těšila jak malá a už mě očekávali lidé, u kterých jsem si domluvila bydlení. Sama sebe jsem překvapila jak se dokážu vypořádat v krizových situacích. Našla si tam práci poměrně jednoduše, našla si zde přátele ale taky poznala to, jak vám někteří mohou velmi ublížit. Proběhlo tam i nějaké to zklamání, byli chvilky kdy jsem taky brečela ale poznala, jak se i v takovýchto situacích dokážu rychle vzpamatovat a mít stále dobrou náladu, úsměv na tváři a hlavně být za vše vděčná.
Dělala jsem vše na co jsem měla chuť, neohlížela se na druhé a hlavně tam poznala sama sebe a to, že šťastný může být každý.
Můj pobyt na Ibize trval až do konce října a 5. listopadu se vydala směr ČR. Pár dní pobyla ještě ve Valencii, kde na mě čekalo pár přátel a seznámení opět s dalšími lidmi.

Pár dní odpočinku doma mi stačilo a mě napadlo nastoupit do práce. A tak se stalo. V polovině listopadu jsem nastoupila do práce a jak jinak bych mojí situaci zhodnotila. Asi tak, že jsem to zase skvěle vychytala. V práci máme samá volna a celkově ta práce není zas tak náročná.
Já si hned ze začátku říkala, že mi to třeba zase něco zajímavého do života určitě přinese.
Jestli to byl dobrý nápad nebo ne, se uvidí asi za delší dobu ale momentálně mohu zkonstatovat, že já se nikdy nenudím a každý rok se u mě děje stále něco nového a zajímavého.

Na Ibize je v zimě málo práce a navíc už se schylovalo ke špatnému počasí, takže jsem se sklonila k návratu domů. Jestli toho budu litovat nebo ne se třeba uvidí.

Po návratu domů mi cestovatelský půst moc dlouho nevydržel a asi druhý týden po návratu vyrazila na výlet do Vídně, kde jsem zase svým smyslem pro orientaci nepřekvapila a Vídní provedla svého mladšího bráchu.





No a na závěr patřil výletu do Drážďan, který jsem spojila i s návštěvou Prahy a našich vánočních trzích. Tento výlet se velmi vyvedl a v nejbližší době sem jistě zveřejním o něm článek.


Mimo tohle vše jsem našla i jiné vyžití a začala se věnovat něčemu smysluplnému. Od začátku prosince chodím pravidelně venčit pejsky z jihlavského útulku.

Vánoce proběhly v kruhu rodinném, tak jak jsem si to představovala a vše si náležitě užívám. Dokonce jsem napekla i pár druhů cukroví a tím se překonala.

Rok 2018 byl pro mě jeden z nejdůležitějších a vnesl do mého života mnoho lidí a poznatků, ze kterých budu čerpat i do dalších let.

Dnes je Silvestr, poslední den v roce a za chvíli už odzvoní půlnoc, takže než se budou všichni válet pod stolem nebo někde ve škarpách, chci Vám všem popřát krásný Nový Rok 2019 a ať v tom novém roce zažíváte jenom to nejlepší.







4 komentáře:

  1. Fakt tě obdivuju. Jen tak se sbalit a odejít nedokáže každý. Na Ibize muselo být hezky. Krásný nový rok i tobě.
    Povídání nejen o kosmetice

    OdpovědětVymazat
  2. oo tie cestovateľské fotky sú úžasné <3

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, mám moc ráda tvoje cestovatelské články, takže se těším na další. Já taky ráda cestuji a zatím mám v plánu v březnu Mauritius a pak ještě nějaké výlety po ČR. Určitě bych taky chtěla vyrazit do zahraničí v létě, kdy mám především dovolenou. Jestli to bude zase Irsko, nevím:-)
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  4. nechapem ako som tvoj blog mohla objavit az teraz :) clanky vyzeraju velmi kvalitne, uz mam o program postarane na dnesne popoludnie kedze velmi husto snezi, uvarim caj a zacnem citat cely tvoj blog pekne postupne .. dakujem za inspiraciu..<3
    ak budes mat cas pozri moj youtube kanal
    https://www.youtube.com/channel/UCv0NknfmLoMjq7dt1-VTyTA

    OdpovědětVymazat