pátek 16. listopadu 2018

Jednodenní výlet do Vídně

listopadu 16, 2018 6 Comments
Miluji výlety a to především ty, které nejsou plánované...
Miluji sbalit se ze dne na den a jet...
Výlety, to je něco, co bych podnikala neustále. 
Pamatuji doby, kdy jsem ještě chodila do školy a neustále si v duchu říkala, že bych se nejraději sbalila svých pět švestek a odjela na konec světa, na nějaký ostrov, daleko odsud..
A teď si vlastně říkám proč se nesbalit třeba hned teď? Říkám si, že na to teď není správný čas ale jednou určitě bude.

Minulou sobotu mě napadlo vyjet někam za hranice ale ne daleko, něco na jeden den. První idea byly Drážďany ale na konec se rozhodla pro Vídeň, kterou mám blíž.

Do Vídně jsme vyrazili v sobotu ráno z jihlavského aut.nádraží Flixbusem, který jede přímým spojem až do Vídně. 
Autobus vás zanechá na aut.nádraží Erdberg, které je od centra vzdálené cca 3 km.

Jako dopravu, bych doporučila využít místní hromadné dopravy. Celodenní jízdenka metrem vás vyjde na 8 € a dostanete se tak všude jednodušeji a rychleji. Chodit pěšky vám moc nedoporučuji protože jednotlivé památky nejsou všechny tak blízko jako v jiných městech a věřte, že večer byste padli do postele křečemi v nohách.

Já měla na seznamu mnoho míst.
Jelikož se brzy stmívá, nezbylo tolik času abychom navštívili vše, proto sem musím zajet zase někdy příště.
Drážďany prohlídnete v klídku během několika hodin a ještě si nakoupíte. Kdežto na Vídeň potřebujete daleko více času a za jeden den se nedá stihnout vše.

Po příjezdu, jsme tedy ihned šli na zastávku metra, která se nachází cca 3 minuty chůze od aut.nádraží, koupili jízdenku a jeli.

Před návštěvou zámku, jsme se ještě posilnily po cestě v kavárně Ströck, která nepatří k těm super drahým ale ani super levným. Dala jsem si bagetku s kávou k tomu. Vše bylo hezky naservírované a musím vyzdvihnout milou obsluhu.

Schonbrunn Palace
Zámek Schon brunn je bývalá rezidence Habsburků s nádhernými zahradami. Barokní zámek a především zahrada je vskutku obrovská a na to abyste jí prošli v klidu celou potřebujete tak 2-3 hodinky.
Tohle byla naše první zastávka, neboť se zámek nachází trošku dál a hlavně zde strávíte opravdu spoustu času, což zapříčinilo, že jsme pak nestihli co chtěli. Samotný park toho nabízí mnoho: sochy, kašny labyrint, stromové aleje, květiny, muzeum císařských kočárů, atd.
Na jaře, či v létě to tu musí být rozhodně nádhera.
Park je otevřen celoročně a je zdarma. Za co si pak musíte zaplatit jsou návštěva ZOO, botanické domy a muzea.





Palmový dům
Nachází se zde rostliny z pralesů všech kontinentů. Doporučila bych však navštívit spíše zoologickou zahradu, která je určitě zajímavější. Byl to pěkně vytvořený pavilon, pro obdivovatele flory zajímavý ale běžného člověka nezaujme příliš.



Tyhle šneci lezli všude...



Počasí příliš nevyšlo. Po celý den bylo mlhavo, sem tam deštivo a zkrátka už to není takový ten hezký barevný podzim, protože listí je opadané a za celý den nevysvitlo ani trochu sluníčka.

Centrum a chrám sv. Štěpána
 Chrám patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Rakousku. Kolem kostela je náměstí, odkud se můžete vydat na obhlídku městem kočárem taženým koňmi. Jsou tu obchůdky s poměrně předraženými suvenýry, jídlem, spousta směnáren, zkrátka to co vidíte všude jinde ve větších městech. Pokud zajdete trošku do uliček mimo náměstí, najdete zde obchůdky s daleko zajímavějšími suvenýry než přímo na náměstí, kde mi přijde všechno na stejné brdo.





V centru jsme se najedli v čínské restauraci, protože se mi opravdu nechtělo nic hledat a hlavně se mi na jídlo nechtělo nikde dlouho čekat. Nakonec to nebyl špatný nápad, jídlo mi chutnalo a odcházela jsem spokojená.


Obchody v Rakousku mají lepší výběr věcí, všechno bývá v regálech tak pěkně narovnané, čisté. Buď mi to tak jenom přijde, nebo to tak skutečně je. Nákupy jsem pro tentokrát odložila a kromě asi třech věcí nic zbytečně nenakupovala. Nebaví mě totiž tahat se s těžkou kabelkou nebo být ověšená taškami. Už mě to kolikrát akorát znepříjemnilo výlet.
Z nákupů jsem si tedy odvezla tyto tři produkty ze zdejšího Dm.
A nějaký typický suvenýr...


Ještě před odjezdem nesměla chybět odpočinková zastávka opět v kavárničce Ströck, kde jsem si pro změnu dala poprvé v životě matcha latté.

Návrat domu byl v 17:30 a bylo to akorát, protože v pět je tma a horko těžko se pak člověk může někde fotit a navštěvovat památky..

Účel výletu, hlavně nesedět doma, byl splněn. V lepším počasí by se rozhodně výletovalo lépe ale věřím, že sem brzy zase vyrazím.







pondělí 12. listopadu 2018

Ještě zpátky na Ibizu...

listopadu 12, 2018 8 Comments
Sedím si tak u stolu, po pravé straně mi na stole v aromalampách plápolá svíčka a v horní části nad plamenem pomaličku roztéká vonná pryskyřice. Dneska pálím pryskyřici jménem sandarak, velice příjemná dřevitá vůně. Po douškách upíjím čaj. Úplná idylka, naprostá pohoda, kterou si zpříjemňuji zimní dny. Něco, na co jsem se těšila domu, do svého pokojíčku.

Doma jsem akorát týden ale přijde mi, jako kdybych tu byla celou věčnost. Po dost dlouhé době jsem se vrátila domu na pár měsíců a přijde mi tady všechno divné, jako kdyby se doma a v místě kde bydlím zastavil čas.
Klid, ticho, všichni jsou zřejmě zalezlí doma a samotné počasí nahrává akorát k depresivní náladě. Úplně si říkám, jestli to bylo dobré rozhodnutí, přijet sem na zimu... Na druhou stranu mám radost, že mohu být s rodiči a být s nimi nějaký čas.
Ibiza mi neuteče, na jaře mám v plánu se tam rozhodně vrátit, pokračovat ve svých plánech, snech a ŽÍT naplno jako letošní léto. Nelituji absolutně ničeho. I když i tam jsem si prošla pár slabými chvilkami, byli to jen prkotiny.

Má povaha je převážně introvertní, mám svůj svět a dost dlouho mi trvá než si druhé do něj pustím. Na druhou stranu mám ráda kolem sebe lidi, ráda druhé poslouchám až se někdy může zdát, že jsem málo komunikativní typ člověka. Lidi mi tu chybí a zdá se mi, jako kdyby tu bylo mrtvo. Na Ibize bylo stále kam a s kým někam jít, v kteroukoliv hodinu.

Naprosto si vzpomínám na moje první dny. Venku první týdny neustále pršelo, fouklo a mě i v dekách byla šílená zima a říkala jsem si jak to bude všechno těžký... Všechno bylo zavřené, práce v nedohlednu, málo lidí a hlavně se nic nedělo.

Jen co to šlo, jsem vzala své životopisy a roznesla do několika míst... Asi týden nic. Byla jsem už nervózní, že neseženu práci, dojdou mi peníze a budu muset zklamaná odletět do ČR.. Po týdnu se mi začalo ozývat a to rovnou několik míst, takže byli první důvody k oslavám..
Po deseti dnech jsem nastoupila do práce, do jednoho většího obchodu, kde se prodávali suvenýry, oblečení, plážové věci, plavky atd.. Práce se mi líbila, v obchodě se člověk moc nenadře, pozná tak turisty z celého světa. Navíc, komunikace s turisty je skvělý způsob jak si nenásilně zlepšit jazykové dovednosti.

I šéf byl fajn člověk, se kterým se dalo mluvit pomalu jako s blízkým člověkem. Všechny dokumenty, smlouvy apod.mi vysvětlil. Vždycky když mi dával nějaké papíry ohledně daní či smlouvy se mě ptal co ten text znamená, protože má španělština ze začátku nebyla úplně perfektní. Nikdy na nikoho neřval ani nebyl naštvaný a vše se snažil vyřešit v klidu.

Práce na Ibize mi dala mimo jiné i skvělé kolegyně a zároveň kamarádky. Užily jsme si opravdu hoodně srandy.

Mojí rodině, která mi poskytla domov, ze srdce děkuji. Opravdu se ke mě chovají jako k členovi rodiny. Ty nekonečné večery, domácí párty, grilovačky jsou něco, na co do konce svého života nezapomenu..

Jestli vás zajímá v čem mě Ibiza změnila?
 Na Ibize jde život pomalu, máte milion času na všechno a to mě naučilo být ještě línější než jsem byla. Přijdu si teď, jako bych přiletěla od někud z Marzu.
Naučila mě hlavně trpělivosti a nežít život ve spěchu. A dalo mi to neuvěřitelný pocit volnosti.


pátek 9. listopadu 2018

Nejoblíbenější produkty za poslední dobu

listopadu 09, 2018 11 Comments
Už je to pár dní co jsem se zařadila opět do života tady v ČR, dokonce teď začnu opět pracovat u nás(ale jen na chvíli). Říkám si, abych se neválela jen tak doma, najdu si práci a tak se stalo.

Přemýšlela jsem jaký článek zvolit jako první, po tak dlouhé promlce tady na blogu..Po tak dlouhé době volím něco jednoduššího a to jsou produkty, které jsem si za poslední dobu oblíbila.

Urterkram, coconut, šampon pro normální vlasy
Tento šampon jsem si koupila po několikáté protože mi prostě vyhovuje a koupím si ho zase znovu. Nechá vlasy jemné, lehce rozčesatelné, hydratuje a nemastí se mi tak rychle, voní a je přírodní. Koupila jsem si ho na popud díky jedné blogerce, která na něj psala recenzi. Doporučuji těm co se vlasy u hlavy rychle mastí a mají sušší konce, tohle by vám mohlo sedět.
Cenově mě vyšel na 160 Kč menšího balení
R.E. přírodní deodorant, indický lotos
Už kdysi jsem psala recenzi na tyto deodoranty a budu se stále opakovat, že tohle je za mě ten nejoblíbenější přírodní deo. Na mě funguje, nádherně provoní celé tělo. Jedinou nevýhodu vidím v aplikaci, která některým nemusí přijít zrovna pohodlná. Mám již třetí balení a rozhodně není poslední.
Cena kolem 150 Kč
Co se sprchové kosmetiky týče, oblíbila jsem si tento Biopha, green apple, který je mimořádně lehounký a šetrný k pokožce a já se s ním rovnou i odličuji protože mě v očích vůbec neštípe. Navíc je ho větší balení a má pumpičkový aplikátor. Cenově vychází kolem 150 Kč
Dekorativka se u mě poslední dobou nijak výrazně nestřídala a po celou dobu pobytu na Ibize jsem používala skutečně pořád ty stejné produkty. Nicméně v supermarketu Mercadona, mě zlákala tato rtěnka Color Fix od Deliplus, jejíž cena byla tuším kolem 5 €. Budete se divit ale vydrží celkem obstojně, nedělá cucky, dělá matný efekt a hlavně drží tam kde má a nemusím se kontrolovat jestli není někde rozpitá, či obtisknutá.
Mimochodem, pokud budete ve Španělsku, určitě zavítejte do supermarketu Mercadona. Nabízí zde celkem široký výběr dekorativní kosmetiky. Za sebe mohu doporučit bronzery, rtěnky a hlavně kvalitní štětce.

Jsou to sice jenom čtyři produkty ale jsou to ty které mě během poslední doby nejvíce zaujali a nemám o nich pochyb. Zdá se mi to nebo nevím ale poslední dobou mě přestává bavit shromažďování kosmetiky a věcí, které nepotřebuji.
A jaký produkt zaujal vás v poslední době?

úterý 6. listopadu 2018

Už jsem opět tady...

listopadu 06, 2018 8 Comments

Už jsem zase doma....

Nikdy bych si nepomyslela, že se jednou ocitnu na místě, které je všem známé jako největší party místo na planetě. Asi před sedmi měsíci se mi život otočil o 360 stupňů.  Mohu ale s klidem říct, že tady se moje brány otevřely a až tady začala žít naplno a hlavně plnit si sny.

Každodenní vstávání do práce kolem 8. hodiny ranní byl pro mě oproti práci v Čechách rozdíl, kdy jsem musela častokrát vstávat kolem páté protože v 6 jsem začínala.

První dny jsem si tady připadala jak z jiného světa a najednou musela vše řešit sama. Vlastně jsem tady neměla absolutně nic domluveného, kromě bydlení. Bydlení jsem si zařídila v domě s rodinou se kterou jsem se seznámila minulý rok na dovolené. Dům je na hůře dostupném místě, takže koupě auta pro mě byla nutnost číslo jedna, neboť se tady bez auta či motorky velmi obtížně dostáváte.


Hledání práce byla pro mě výzva číslo dvě, protože moje jazyková úroveň nebyla nejlepší. Naštěstí jsem po deseti dnech našla práci v jednom obchodě se suvenýry. Práce je super, není to nic náročného a mohu poděkovat za skvělé kolegyně a zároveň kamarádky se kterými byla neuvěřitelná sranda.  
Člověk se nesmí ničeho bát a využít všech možností.

Pamatuji si den před odletem a mé obavy z toho, že to tady nebudu zvládat a po měsíci přiletím domu, ty obavy byly zbytečné.

Strávila jsem zde 7 měsíců a dalo mi to více než cokoliv jiného. Ukázalo mi to, že v životě není potřeba spěchu, stresu a křiku, není třeba honit se pořád za něčím. Naučilo mě to lépe vnímat lidi, užívat si každý den a hlavně se má jazyková bariéra vysoce posunula.

Do života mi vstoupilo mnoho skvělých lidí, poznala lidi kteří se pro mě stali rodinou po zbytek mého života ale poznala jsem i ty co jen skvěle vypadají..

Vycestovat sama, bylo to nejlepší rozhodnutí. Tím, jak je člověk na všechno sám, musí se o vše starat, shánět lidi a kontakty. To vše vás dělá potom zodpovědnější.

Na Ibize se mi líbí svoboda, všechno se mi zdá jednodušší než u nás (možná mi to jenom tak přijde). A hlavně je tu kolem mě daleko více lidí, se kterými se dá trávit volný čas, zajít na kávu atd. Což mi třeba u nás chybí.

Ibiza je svým způsobem velmi zvláštní místo na planetě. Je to ostrov mnoho tváří a jen stěží vám popíši všechny mé pocity. Na jedné straně mega párty, bláznovství, nejluxusnější místa kam chodí jenom VIP a na druhé straně venkov kde nic tu nic, totální klid, příroda, bohatá flora s faunou a kde si ibicencos(tak se říká místním) ručně obstarávají svá políčka a pěstují si zásoby na zimu.

Siestu jsem častokrát trávila na pláži, kde jsem si udělala vlastní piknik a vždycky tak načerpala energii na další hodiny v práci.

Je to místo, kam když přijedete, tak vám bude připadat jako kdyby se vše zastavilo, jako kdyby se nic nedělo. Čas plyne a vy si vysedáváte u snídaně klidně dvě hodinky.
Na Ibize nejsou fabriky, což z ostrova dělá čisté místo a s příchodem podzimu minimálně provozu.

Maximální svoboda, asi tak bych popsala Ibizu nejpřesněji.
Venkov na Ibize vypadá jak z filmu. Všude samé olivovníky, pomerančovníky a nebo třeba strom karob, neboli svatojánský chlebíček.
Koně, neboli aktivita, která mi u nás nesmírně chybí. Vlastního koně si z důvodu času nemohu dovolit a tak tady na Ibize je mi to vynahrazeno. Sedět na koni a projíždět místní louky, sady a objevovat nové a nové cestičky mě prostě baví a už jen kvůli tomu se sem musím vrátit.
A ty výhledy...
Hora Es Vedra, neboli nejfotogeničtější místo na Ibize..

Nejdokonalejší burger co jsem kdy jedla...
Jídlo ve Španělsku miluji a nejvíce ze všeho snídaně. U nás mnoho lidí ráno nesnídá, což je škoda protože snídaní začíná den a protože dobrá snídaně je dobrý start. Našla jsem si skvělé místo na snídaně, jmenuje se Rudi´s a lepší tostadu se sýrem jsem nejedla.
Tapas..
Paella marisco v restauraci Can Pujol...nejtypičtější španělské jídlo.
A nebo třeba z přírody utržené granátové jablko...
Ibiza se s příchodem zimy prudce mění. Začíná foukat, pršet a být zima. Z rušného místa se stává oáza klidu a ničeho. Spousta lidí odjíždí a na ostrově zůstává málo lidí. Což byl jeden z důvodů proč jsem se vrátila domu do ČR. Vracím se ale jenom na chvíli, na pár měsíců abych si odpočinula, podívala se domů za rodinou a utříbila si své myšlenky.

Ibiza je pro mě důležité místo, kam se jistě brzy zase navrátím.


Po celou dobu pobytu byl můj blog neaktivní protože jsem byla bez notebooku a na španělské klávesnici by napsání článku trvalo milion hodin.
Nad blogem jsem ovšem nezanevřela a stále mě baví psát články, takže ode dneška blog znovu ožívá, takže se jistě těšte na nové články.

Disqus Shortname

Comments system