❄Novinka Schwarzkopf #purecolor Baby Blond❄

Dnes mám pro vás přichystanou recenzi na barvu na vlasy.
Jedná se o novinku v drogeriích od značky Schwarzkopf.
U barev na vlasy příliš neexperimentuji a kupuji hlavně to, co mi vyhovuje dlouhodobě, což byla do poslední doby barva od Loreál, Casting Creme, kokosová pusinka. Hlavně mi vyhovovala proto, že mi vlasy vždy chytli dobrý odstín a nikdy mi tato barva neudělala žluté tóny.  Což právě mi už udělali i barvy, které stály majlant a akorát mi vlasy úplně vyžrali a udělali žluté, kuřecí odstíny na vlasech.

Po dlouhé době jsem si tedy řekla, zkusím něco nového a v Dmku mě zaujala nová řada barev od Schwarzkopf.
Brva slibuje hydrataci, dlouhotrvající barvu, která zesvětlí až o 4 odstíny, perfektní krytí šedin a úžasnou hebkost na dotek.

Charakteristiku u kosmetických produktů chce brát s nadhledem...

Balení obsahuje

• Aplikační lahvičku
• Barvící gel
• Kondicionér
• Pár rukavic

Já si vybrala odstín Baby Blond a děj se vůle Boží...

Barvicí gel v tubě otevřeme a nalijeme do aplikační lahvičky, ve které je vyvíječ. Pořádně proklepeme lahvičkou, abychom utvořili směs a můžeme aplikovat. 

Mě upřímně vyhovuje nejvíce produkty smíchat v mističce a pak štětcem nanášet. No, každému podle jeho gusta.

U mě je důležité především zakrýt odrosty, takže produktu ve výsledku nespotřebuji tolik. 

Barvu budu hodnotit kladně, opravdu mi udělala pěkný odstín bez žlutých tónů, což je pro mě nejdůležitější.

Hodilo mi to takový přírodní odstín blond barvy a to se mi líbí. Úplně nenávidím, když mi barva vlasy vyžere. Myslím si, že nebude tolik agresivní k vlasům jako jiné z drogerie. Nemám je tolik vysušené ale hrubé trochu jsou, takže hebkost tedy také moc ve výsledku znát nebyla.

Slibovaná hydratace, je asi něco aby nalákaly zákazníky něčím na obale, přitom z tou hydratací to je stejné jako se všemi barvami, co si budeme povídat.

Krytí šedin nemohu posoudit, neboť díky Bohu zatím žádné nemám. 

Barvu vám tedy mohu doporučit, neboť skutečně jsem s ní byla spokojená a pokud si nechodíte barvit vlasy ke kadeřnici, tak věřím, že vám udělá dobrou službu. Dávám jí plný počet protože v rámci sortimentu drogerie, jsou tyto barvy vážně povedené.

❄❄❄

Barvení doma někdo odsuzuje a já jsem toho názoru, že pokud chceme radikální změnu barvy, tak bych rozhodně neriskovala a neexperimentovala, neboť si barvením můžete skutečně na dlouhou dobu nenávratně zničit vlasy. Vidím to dnes a denně na ulici.

Pokud ovšem chcete jenom zesvětlit nebo naopak ztmavit o jeden, dva odstíny, myslím, že v takovém případě není potřeba návštěvy kadeřnice. 

Vlasy hlavně udržujte v dobré kondici, aby byli zdravé a dostatečně hydratované.

Co jsem dostala pod stromečkem?

Už je to nějaký ten týden, co jsou vánoce pryč a teď ten dloooouhý leden. Leden upřímně moc nemusím, protože je to měsíc, který je za prvé hrozně dlouhý, studený a nedá se ani jezdit moc na výlety.

Vánoce jsou pro mě poslední roky známkou klidu a v žádném případě je již neprožívám, tak jako někteří, já na to prostě nejsem. Několikero vánoc jsem byla mimo domov a považuji je za ty bezesporu nejpovedenější.
Abych nezapomněla i já vám mohu ukázat co jsem dostala pod stromečkem. Abych byla upřímná, tak už ani nevím co si mám přát. Všechno co chci si koupím a přát si od rodičů, aby mi například kupovali mobily, notebooky a dražší věci by mi byla hanba, v mém věku kdy si vydělávám.

Nebudu nijak zdržovat a pojďme se na to podívat...

Jako první dárek mě překvapil balíček s oleji a náušničkami. Avokádový olej jsem již měla možnost vyzkoušet ve Španělsku ale lněný je pro mě novinkou. Oleje používám hodně do salátů, dresingu a nebo si z nich často vyrábím pleťové masky, vlasové zábaly a takovéto olejíčky jsou na to perfektní. V balíčku na mě čekaly i náušničky a mohu pochválit výběr, protože se ke mě velmi hodí.

Dobré vínko k dobrému jídlu miluji. Mám ráda sladší vína, ovocná a Pálava je ideální vzor dobrého a sladšího vína. Svíčka ze včelího vosku nádherně voní a mám sto chutí do ní kousnout 😋.

Stolní lampu jsem si vybrala na noční stolek, protože se mi předešlá rozbila. Svíčky ve skle vonící po levadlulkách jsou taky fajn.

Praktické dárky mám nejraději a osušky jsou věcí, jejichž zásoba se mi pomalu tenčí. Nemám ráda dárky, které mi pak budou bez využití jen tak ležet ve skříni.

Nevím proč mamku napadlo pořizovat mi prostírání ale jako pozadí na fotky budou fajn a jistě u nich najdu nějaké další využití.

Pečené čaje mám ráda a nevyužívám je jenom k nápoji ale mile ráda si ovocíčkem osladím bílý jogurt nebo i puding. Balistika jako jsou kuličky a sůl s levandulí jistě ráda využiji, neboť doma teď momentálně nic nemám.

Miluji, když mi voní oblečení a nesnáším takový ten starý zatuchlý smrad, který se často tvoří ve starších skříních a proto jsou skvělé tyto sáčky. Tyhle jsou fajn, že voní jenom ve skříni a parfemace není nijak silná, takže mě neotravuje. Ač je toto maličkost, tak mě potěšila snad ze všeho nejvíce.

Sluchátka jsou pro mě neodmyslitelným společníkem na cestách a taky v práci. Za mě jsou tyto jedny z nejlepších co jsem kdy měla, co se týká poslechu hudby. Výrobky značky JBL jsou také dobře hodnoceny.

Kosmetiky letos nebylo příliš a myslím si, že je to dobře. Ve skříni mám mnoho nových produktů už z doby před vánoci a tento týden by mi měl dorazit balíček z jednoho eshopu. Jako každý rok si udělám radost nějakou dražší značkou kosmetiky. Minulý rok to byla velká paletka od KatVonD a letos jím je trio od značky M.A.C., který dal co zabrat ho vůbec sehnat. Houbička na makeup je pro mě věc, ke které jsem se do posud nehrnula a tak tohle bude má premiéra a jsem na ní zvědavá. Oblíbené linky od Loreálu, které mi došli a zároveň na ně nedám dopustit. Dermacol Cover je můj nesmrtelný pomocník jako korektor a vydrží mi vždycky hrozně dlouho.

Předvánoční výlet do Drážďan

Ještě se vrátím na chvíli do roku 2018, na vánoční trhy do Drážďan a abych už konečně uzavřela pro mě velice úspěšný rok a začala psát zase nový scénář k tomu letošnímu.

Jednoho krásného odpoledne mě popadla cestovní nálada. Už jsem měla zase choutky někam vypadnout, jen tak se podívat pryč a zpestřit si monotónnost všedních dnů..
Koukala jsem na různé slevové portály a na www.slevomat.cz na mě vykoukl jednodenní výlet do Drážďan asi kolem 300 Kč tam i zpět. Neváhala jsem ani minutu a výlet zarezervovala. Sebou se mnou jel i brácha pro kterého to byl výlet ode mě k Vánocům.
Na organizované zájezdy příliš nejsem ale tohle bylo fajn, neboť jsme se po příjezdu v Drážďanech sebrali a šli po vlastní ose, takže dalo by se říct, že nás bus pouze dovezl tam i zpátky za hubičku.
Odjezd byl z hlavního vlakového nádraží v Praze v 8,00 hod a návrat zpět do ČR v 19,00 hod. Což je na projití Drážďan naprosto dostačující.

Jeli jsme si čtvrtek. Vybrala jsem všední den protože mi je jasné, že o víkendu bude všude plno lidí a nebude se dát nikde hnout. Tohle vám doporučuji všem co můžete a vaše práce vám to dovolí. Není nic horšího než čekat miliony hodin ve frontách, mačkat se někde na náměstí a strkat se s lidmi navzájem. Děkuji, tohle fakt nechci.

Na nádraží na nás čekala paní průvodkyně, která si nás zapsala a nahlásila čísla sedadel. Po pár minutách přijel bílý autobus, který byl dle mého pohodlný, čistý a zkrátka nemám nic co bych vytkla. Paní průvodkyně byla velmi milá, ráda poradila a opět nemám nic co by se mi nelíbilo. Po cestě nám pověděla něco o Drážďanech, o historii, dala nám různé zajímavosti a tipy.

V Drážďanech jsem už byla, takže mě napadlo odtrhnout se od skupiny a jít po svém. Počasí bylo nic moc ale na druhou stranu nepršelo a na 21. prosinec nebylo zle.

Na trzích mají veškerý sortiment co se týká Vánoc. Od jídel přes různé dekorace, až k oblečení. Na samotných trzích se mi líbí atmosféra, skvěle naladění lidé kolem a zajisté i skvělý gastronomický zážitek.

Co se týká cen, tak samozřejmě jsou o něco vyšší ale to dá rozum na trzích, které jsou podmíněné turistickým ruchem. Dle mých propočtů jsou cenově srovnatelné s Prahou, takže neškrťte pořád ty peníze a užijte si je. Docela mě pobavili lidé v autobuse, kteří si před hranicemi na benzínce nakoupily plno zbytečného jídla a tím se natláskali, aby pak v Drážďanech asi neutratili. Když jsem byla na Ibize a pracovala v obchodě, bylo fajn pozorovat Čechy na dovolených, jak pečlivě vše propočítávají a srovnávají do posledního centu. Náš národ je zkrátka občas k pobavení 😌.

Drážďany jsou krásné město a určitě stojí za navštívení i zdejší památky, za kterými se nemusíte hrnout příliš daleko, což se mi na Drážďanech velmi líbí protože je na rozdíl od Vídně projdete celé pěšky, aniž by vás boleli nohy. Hlavní trhy se nachází na hlavním náměstí Altmarkt, odkud máte blízký přístup k obchodním centrům ale i zajímavých míst.

My jsme se mimo trhy vydali na barokní komplex Zwinger o kterém jste jistě už někdy slyšeli nebo ho i navštívily. Barokní styl se mi líbí, dává mi pocit luxusu, hned se mi vybaví načechrané šaty, nalíčené paničky a paruky.

Dále pokračovali kolem místa Opera Semper, dál přes řeku Labe na druhý břeh, kde byli další trhy. Kdyby bylo tepleji, určitě bychom se na historických místech zdržovali déle ale v zimě, která panovala se opravdu nedalo nikde moc dlouho stát. A tak jsme se uchýlily ke stánkům, kde bylo opravdu krásně teploučko.
A ochutnávka teplých alkoholických nápojů mohla začít. Ochutnala jsem celkem svařené víno a punč. U stánků s tradičními alkoholickými nápoji mě nadchly hrníčky do kterých vám nápoj nalili a ten vám pak zůstal, jako moc hezký suvenýr.

Pokud si z Drážďan chcete něco dovézt, tak určitě doporučuji ten hrníček, který vám prodají s nápojem. Ve stáncích se mi líbili dekorace, hlavně domečky a různé kostelíky na svíčku, které vypadají doma velmi hezky a neomrzí se. Z jídla bych pak doporučila štolu a pokud se vám nepoštěstí dostat se na štolové slavnosti, na trzích nabízí velkou škálu chutí ale také kvalit. Dobře prostudujte složení, protože štoly na trzích se pohybují ve vyšší cenové kategorii a kolikrát nemají daleko od kvality štol ze supermarketů.

Na návštěvu Drážďan jsme měly 8 hodin a bez problémů se za takovýto čas dá projít veškerá místa. Výlet se chýlil ke svému konci ve tři čtvrtě na sedm, kdy všichni spokojeně a utahaně usedli do sedaček a odjeli zpátky do Prahy.

Výlet v Drážďanech se vyvedl a byla to taková třešnička na závěr roku.

Jaký byl rok 2018

Není to tak dávno, co jsem tady na blog psala poslední článek v roce 2017. Na rok 2018 jsem se opravdu těšila a věděla, že se v tomto roce bude odehrávat mnoho změn a v tuto dobu minulého roku vůbec nevěděla jestli tady letos tento článek vůbec budu psát.
Pamatuji si jak jsem si ještě dělala wishlist na rok 2018...
Pamatuji si jak jsem byla na začátku roku plná očekávání ale zároveň nevěděla, kam mě osud zavane, Co se zase stane...
Jaké dobrodružství opět zažiji...
Rok utekl a já jsem opět ve tady svém pokojíčku a přemýšlím nad vším co se za rok odehrálo..
A že se toho odehrálo...

Začátek roku 2018 nebyl až tak významný a jako každý rok mě tohle období baví nejméně ze všech a ubírá mi vždycky sil. Neodehrálo se v něm něco, co by v mém životě zanechalo velkou stopu. Asi jenom to, že jsem v březnu ukončila pracovní úvazek, kde jsem byla necelý rok, čehož rozhodně nelituji a měl tento čin svá opodstatnění.
Od nového roku pokračovali další nekonečné návštěvy u zubařky a díky Bohu, že už je po všem.

Blogování z mé strany bylo daleko nižší než předešlé roky, což způsobil můj dlouhodobý pobyt mimo domov a navíc bez notebooku. Snad jen to, že jsem se s blogem pustila i do nějaké té spolupráce, jako například Juvelora, Manzara či kosmetická značka Pierre Renné, díky kterým se ke mě vždy dostanou zajímavé produkty na zrecenzování.

Koncem března jsem skončila v práci a asi za 4 dny jsem už život v ČR téměř všechen zabalila a sebrala svojí 40 litrovou krosnu a odletěla do Madridu, s tím že se na dlouhou dobu domu nevrátím😁a splním si tak svůj největší sen. U mě totiž člověk nikdy neví, kde budu zítra.

***Miluji sbalit se ze dne na den, nikomu nic neříkat a jet někam do pryč, ten pocit nekonečné svobody, bezstarostnosti a toho, že ti nic a nikdo nestojí v cestách a ty můžeš cokoliv na světě.***

Týden v Madridu byl víceméně pro mě jako odpočinek, zařízení některých věcí a hlavně setkání se s přáteli. Pobyla zde asi 10 dní ale Madrid se mi pak zdál na mě příliš hektický, upršený a tak koupila letenky a odletěla na Ibizu, jak jen rychle šlo.

Na Ibizu jsem se těšila jak malá a už mě očekávali lidé, u kterých jsem si domluvila bydlení. Sama sebe jsem překvapila jak se dokážu vypořádat v krizových situacích. Našla si tam práci poměrně jednoduše, našla si zde přátele ale taky poznala to, jak vám někteří mohou velmi ublížit. Proběhlo tam i nějaké to zklamání, byli chvilky kdy jsem taky brečela ale poznala, jak se i v takovýchto situacích dokážu rychle vzpamatovat a mít stále dobrou náladu, úsměv na tváři a hlavně být za vše vděčná.

Dělala jsem vše na co jsem měla chuť, neohlížela se na druhé a hlavně tam poznala sama sebe a to, že šťastný může být každý.

Můj pobyt na Ibize trval až do konce října a 5. listopadu se vydala směr ČR. Pár dní pobyla ještě ve Valencii, kde na mě čekalo pár přátel a seznámení opět s dalšími lidmi.

Pár dní odpočinku doma mi stačilo a mě napadlo nastoupit do práce. A tak se stalo. V polovině listopadu jsem nastoupila do práce a jak jinak bych mojí situaci zhodnotila. Asi tak, že jsem to zase skvěle vychytala. V práci máme samá volna a celkově ta práce není zas tak náročná.
Já si hned ze začátku říkala, že mi to třeba zase něco zajímavého do života určitě přinese.
Jestli to byl dobrý nápad nebo ne, se uvidí asi za delší dobu ale momentálně mohu zkonstatovat, že já se nikdy nenudím a každý rok se u mě děje stále něco nového a zajímavého.

Na Ibize je v zimě málo práce a navíc už se schylovalo ke špatnému počasí, takže jsem se sklonila k návratu domů. Jestli toho budu litovat nebo ne se třeba uvidí.

Po návratu domů mi cestovatelský půst moc dlouho nevydržel a asi druhý týden po návratu vyrazila na výlet do Vídně, kde jsem zase svým smyslem pro orientaci nepřekvapila a Vídní provedla svého mladšího bráchu.





No a na závěr patřil výletu do Drážďan, který jsem spojila i s návštěvou Prahy a našich vánočních trzích. Tento výlet se velmi vyvedl a v nejbližší době sem jistě zveřejním o něm článek.

Mimo tohle vše jsem našla i jiné vyžití a začala se věnovat něčemu smysluplnému. Od začátku prosince chodím pravidelně venčit pejsky z jihlavského útulku.

Vánoce proběhly v kruhu rodinném, tak jak jsem si to představovala a vše si náležitě užívám. Dokonce jsem napekla i pár druhů cukroví a tím se překonala.

Rok 2018 byl pro mě jeden z nejdůležitějších a vnesl do mého života mnoho lidí a poznatků, ze kterých budu čerpat i do dalších let.

Dnes je Silvestr, poslední den v roce a za chvíli už odzvoní půlnoc, takže než se budou všichni válet pod stolem nebo někde ve škarpách, chci Vám všem popřát krásný Nový Rok 2019 a ať v tom novém roce zažíváte jenom to nejlepší.

Dekorace v mém pokoji

Tak, a je po štědrém dni...
Silvestrovské oslavy před námi..
A zase opět Nový rok...

Do cukroví jsem se letos pustila, mám pět druhů. S dárky jsem to letos skutečně nepřeháněla. Už jsem dospělá a tak mě daleko více potěší nějaký společný výlet a hezky strávené chvíle než mraky zbytečností. Hlavně mám na Vánocích ráda dobré jídlo, to, že si upeču nějaké to cukroví a především dekorace, kterými si zpříjemním domácí pohodu.
A právě o dekoracích bude dneska řeč.

Adventní věnec mě letos nechal chladnou a nestihla ho. Ne , že bych byla tak vytížená ale jednoduše ho furt oddalovala až si říkám, že teď už nemá cenu.

Věnec jsem udělala pouze dva a to jeden na dveře. Nechtělo se mi s ničím dlouho patlat a lepit, tak mě napadlo udělat jen takovýto jednoduchý, do kterého mě napadlo dát listy pokojových květin(inspirace z instagramu) a vyzdobila věnec šiškama a větvičkama.

Můj pokojíček neboli komnata, se skládá ze dvou místností kde mám něco jako obývák, pracovnu a ložnici. Pro letošní rok mám na stole menší stromeček vyzdobený dle mého vkusu. Stříbrné kouličky jsem zkombinovala s červenou stuhou a ač by se zdála tato kombinace nevhodná, tak mě se celkem líbí. 

V Lidlu jsem pak koupila sobíky z látkového materiálu, který určitě zaujmou.

Miluji přírodní dekorace a vždy alespoň něco musím v pokoji mít.. Tohle je takový tácek na který jsem poskládala větvičky tůjí (protože vydrží a neopadávají). Z kolny vytáhla kus dřea a na něj naskládala svíčičky. Vypadá to zajímavě a mnoho podobných dekorací je vidět hlavně na soc.sítích. 

V rohu obývací stěny mám takový dekorační koutek. Domečky vypadají jednoduše a vkusně, navíc mi přijde že se nezevšední a každý rok jako dekorace na pohled zaujmou. 

Letos jsem dokoupila srnečku, kterou mám z Kiku.

Na konec všeho aromalampa, kterých mám hned po místnosti několik, aby navodily tu správnou atmosféru a pohodičku.

Miluji sednout si na gauč, srkat čajíček a kochat se těmi krásnými dekoracemi jak svítí. Zapálím si aromalampu nebo vonnou tyčinku Naprosto mě tohle uklidňuje a dokážu se takhle vypnout každý den.

Nakonec všeho mám v pokoji tyto svítící hvězdičky z Lidlu. Je skvělé, že řetěz není nijak dlouhý, takže ho libovolně mohu přesunovat kam se mi zrovna hodí.

Doufám, že jste Štědrý den prožily podle svých představ s lidmi, které máte rádi.

Listopad🍂🍁

Krásný den vám všem přeji.
Za chvíli razím na odpolední, tak si říkám, že ještě stihnu sepsat rychlý článek.

Dnes jsem se rozhodla sepsat shrnutí za listopad. Když nad tím popřemýšlím, tak první listopadový týden jsem byla ještě mimo domov. Z Ibizy jsem odlétala 2. listopadu a do 5. listopadu potom trávila čas ve Valencii, kde jsem se ani tam nevyhnula párty až do ranních hodin s kamarády, které znám z Ibizy. Všehovšudy jsem tedy doma měsíc ale přijde mi jako, kdybych tu byla hrozně dlouho.

Po Ibize se mi stýská, hlavně po konících, po věčném klidu a už se těším až zase přijde čas a já si sbalím krosnu a vyrazím zase na cestu. Víte, není to ani měsíc a já už bych zase někam vyrážela podívat se někam.

6. listopadu jsem přijela po 8 měsících domů a věřte, že to byl pro mě celkem zase nezvyk zařadit se do běžného chodu tady. Zvykám si a na co jsem se vážně těšila, byl můj pokojíček a moje relaxační chvíle u čaje nebo kávy a čtením článků na blogu. Ano, vážně mi to chybělo.

Týden jsem odpočívala a po týdnu nastoupila do práce na plný úvazek.. Joo, asi si říkáte, ani si pořádně neodpočine..I když byl pro mě pobyt na Ibize pracovní, tak nebyl náročný a nemohu si stěžovat na to, že bych byla unavená, spíš naopak odpočinutá a nabytá nekonečnou energií, i přes to, že jsem v práci často trávila 10 hodin denně.

Druhý víkend v listopadu jsem se vydala se svým bráchou na jednodenní výlet do Vídně, který se krom počasí celkem vydařil.
Navštívili jsme zámecký komplex Schonbrunn, kde nám návštěva tohoto místa zabrala půl dne. Projeli Vídeň metrem skrz na skrz a poprvé v životě ochutnala matcha latté.

Nástup do práce mi přinesl zase novou etapu mého života a vím, že tam opět potkám nové lidi, známosti, zážitky a k tomu si vydělám peníze. Brzy budou Vánoce a v mé nové práci se končí zřejmě 14. prosince až do konce roku. No není to fajn? Po dobu než zase odletím, je to pro mě nejideálnější místo kam mohu jít a říkám si, jak jsem to zase tak pěkně vychytala.

Vánoce se blíží a jestli si myslíte, že mám dárky a napečeno, tak to jste pěkně na omylu. Letos nemám vůbec nápady co komu koupit, takže asi tak. Na papírku mám napsáno pár věcí, čímž vše končí.

Vaření mě nějak chytlo na Ibize a zůstalo mi i po příjezdu domu. Moje vaření se naprosto liší od toho co tvoří moje mamka a jídlo co si vaří naši moc nejím. Takže si vařím sama a docela se to dá jíst a nikdo si zatím nestěžoval.

Za to do dekorací jsem se pustila a pokojíček mám letos hezky vyzdobený a myslím si nepřeplácaný. Mám již připravený článek, kde vám je všechny ukáži.

Poprvé v životě mě strhla akce Černý pátek a na Notinu uskutečnila větší nákup a objevili se tam především produkty na vlasy, jeden parfém a hlavně pečující kosmetika.

Z čeho mám tento měsíc největší radost, co se mi podařilo je, že jsem si našla novou aktivitu. Bydlím na vesnici a nuda tady opravdu je. Navíc tím, jak u nás nejsem na stálo a veškeré prázdniny vyrážím na cesty, nemám zde tolik aktivit a své koníčky si nemohu dovolit z důvodu času.
Miluji zvířata ale z důvodu času si je nemohu dovolit a není tomu tak dávno, co se v jihlavském útulku dají venčit pejsci. Jednoho dne se sebrala a vyrazila do útulku. Takže teď chodím venčit pejsky z útulku a mám z toho opravdu radost. Určitě bych na toto téma taky ráda napsala článek.

Listopad byl pro mě především opět plný nových věcí v osobním životě. Nic až tak negativního se poslední dobou u mě neděje, za což moc děkuji. 

A takhle to vypadá dnes u nás na zahradě❄ a ještě nám od večera nešel proud.

Jaký byl váš listopad?